Mexická okurka

Mexická okurka

Pěstování mexické okurky: Mladé rostliny nesnášejí mráz, proto doporučujeme nejprve sazeničky předpěstovat doma či ve skleníku. Semena mexické okurky vyséváme nejlépe v polovině III. Na stanoviště pak mladé rostlinky vysazujeme po posledních mrazících – dle počasí, ale většinou od poloviny V. Teprve v této době je pak možný i výsev přímo na stanoviště.

Mexická (mini)okurka (Melothria scabra) pochází, jak už napovídá její název, z Mexika. Někdy se s ní můžeme setkat pod označením „cucamelon“ a při pohledu na její plody, které barvou připomínají miniaturní vodní melouny, je nám jasné proč. Jemně kyselou chutí se naopak podobají okurkám. Pozor! Někdy je pod názvem „mexická okurka“ nabízena ačokča (Cyclanthera pedata), nejde však o rostliny příbuzné.

Stanoviště mexické okurky: Na pěstování má tato rostlina stejné nároky jako u nás běžně pěstované okurky nakládačky. Vyhovuje jí kyprá půda s dostatkem humusu a po celý rok vyžaduje dostatek vláhy. Nejlépe prosperuje na slunném stanovišti. Stejně jako běžné okurky se ráda pne a dorůstá délky až 3 m, proto je vhodné zajistit jí dostatečně pevnou oporu.

Využití mexické okurky: Jak již bylo řečeno, rostlina vytváří jedlé plody. Ty můžeme konzumovat syrové, ale dají se i různě nakládat a zavařovat. Hodí se také na přípravu salátů a dresingů. Navíc jsou velmi dekorativní.

Chcete se zeptat?


 

TOP